14.12.2014 Římský biskup navštívil farnost sv. Josefa na Aurelii
Neděli odpoledne věnoval papež František pastorační návštěvě v římské farnosti sv. Josefa ve čtvrti Aurelia, kam přijel před 16h a kde byl vřele přijat stovkami lidí. Čtyři setkání s různými skupinami farníků: dětmi a mládeží, Romy, nemocnými a s rodinami, které letos slavili křest svého dítěte. Potom byl římský biskup věřícím k dispozici ve zpovědnici, kde uděloval svátost smíření. Jeho pastorační návštěva se skončila slavením liturgie ze třetí neděle adventní.
Na setkání s dětmi papež přiblížil, co pro něho znamená první sv. přijímání, ke kterému přistoupil 8. října roku 1944. „Pamatuji si to, jako by to bylo včera“ – řekl:
„Vy, kdo přistoupíte poprvé k přijímání, pamatujte si tento den po celý život. Je to první Ježíšova návštěva u nás. On přichází jako jeden z nás a stává se pokrmem, naší potravou, aby nám dal sílu. Nezapomínejte však také na katechety. Víte, že si je stále pamatuji? A když řeholní sestra, která mne připravovala k přijímání, zemřela. Bylo to 17. října 1987, jel jsem jí na pohřeb a dlouho se tam u ní modlil, protože tato řeholnice mne přiblížila k Ježíši.“
Během setkání s přibližně 40 Romy z nedalekého nomádského tábora, s nimiž je farnost v kontaktu, mluvil papež o naději, která neklame, a jejich rodinám řekl:
„Kéž je ve vašich rodinách vždycky pokoj, práce a radost. Ježíšova radost a Ježíšův pokoj, abyste pokračovali v cestě. Neztrácejte naději v obtížích. Naděje neklame, protože ji dává Pán. A Pán na nás čeká vždycky. Je nám nablízku. My Jej možná nevidíme, ale On je blízko a má nás velice rád.“
Nemocným František řekl, že jsou „silou církve“:
„Církev by bez nemocných nemohla postupovat dál. Vy jste silou církve, vy jste síla. Pán vás chtěl navštívit touto nemocí, ale pokračujte s trpělivostí i radostí dál.“
Následovalo setkání s rodinami, jejichž děti byly letos pokřtěny. Šlo celkem o 60 dětí. Papež potom asi půl hodiny uděloval svátost smíření, kterou u něho přijalo 5 věřících, a kolem 18 h zahájil mši svatou. Třetí neděle adventní, zvaná gaudete – radujte se, anticipuje Vánoční radost, která – jak řekl papež v samotném úvodu kázání – „nespočívá jenom v dobrém obědě. Co je křesťanská radost, nám církev pomáhá pochopit.“
„Apoštol Pavel v listě Soluňanům říká: »Stále se radujte, bratři« (1 Sol 5,16). A jak mohu mít radost? Pavel to říká: »Bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu«. Křesťanskou radost nacházíme v modlitbě, přichází z modlitby a také z díkůvzdání Bohu“
Kromě modlitby a děkování za obdržené dary, vírou počínaje – dodal papež – se nám dostává radosti tím, že dosvědčujeme evangelium:
„Jsme křesťané. Křesťan je od slova Kristus a Kristus znamená pomazaný. I my jsme pomazaní: Duch Hospodinův je nade mnou, protože Pán mne posvětil pomazáním. A co znamená být pomazáni? Proč jsme pomazáni? Abychom konali to, o čem mluví prorok Iziáš (61,1-2.10-11), protože jsme byli posláni hlásat zvěstovat radostnou zprávu pokorným, obvázat ty, jimž puká srdce, oznamovat svobodu. Takové je Kristovo povolání a také naše křesťanské povolání. Jít za ostatními, za těmi, kdo jsou v nouzi, jak materiální, tak duchovní. Tolik lidí zakouší úzkost z rodinných důvodů.. Máme jim přinášet pokoj, Ježíšovo pomazání, prokazovat dobro, přinášet útěchu duším.“
Řekl mimo jiné papež při slavení eucharistie na návštěvě římské farnosti sv. Josefa ve čtvrti Aurelia.