3.9.2016 Dialog se slitovným Ježíšovým srdcem je jádrem milosrdenství
Promluva papeže na setkání s volontariátem a charitními pracovníky, nám. sv. Petra
Česká sekce RV
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Slyšeli jsme velepíseň na lásku, kterou napsal apoštol Pavel pro obec v Korintu. Je to jedna z nejkrásnějších a nejvíce zavazujících stránek svědectví naší víry (1Kor 13,1-13). Mnohokrát mluvil sv. Pavel o lásce a víře ve svých spisech, ale v tomto textu nám podává přece jen něco mimořádně velkého a originálního. Prohlašuje, že na rozdíl od víry a naděje, láska „nikdy nepřestává“ (v.8). Je navěky! Toto učení ať je nám nezlomnou jistotou. Boží láska v našem životě, ani v dějinách světa nikdy nepřestává. „Je to láska, ktorá ostane navždy mladá, činná a dynamická a ktorá priťahuje spôsobom, ktorý nie je s ničím porovnateľný. Je to láska verná, ktorá nezradí, napriek našim popretiam. Je to láska plodná, ktorá rodí ovocie a ide poza každú našu lenivosť. Tejto lásky sme my všetci svedkovia. „
Boží láska nám totiž vychází vstříc; je jako rozvodněná řeka, která nás strhuje, aniž by nás zahubila. Ba naopak je podmínkou života: „Kdybych neměl lásku, nejsem nic“ – říká sv. Pavel (v.2). Čím více se necháme touto láskou strhávat, tím více obnovuje náš život. Měli bychom skutečně celou svojí silou říci: jsem milován, proto existuji!
Láska, o níž mluví sv. Pavel, není něco abstraktního a mlhavého., Naopak, je to láska,ktorú je vidieť, možno sa jej dotknúť a zakúsiť ju v prvej osobe. . Největší a nejvýmluvnější formou této lásky je Ježíš. Celá jeho osoba a jeho život není ničím jiným než konkrétní manifestací Otcovy lásky, která má svoje vyvrcholení: „Bůh dokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus umřel za nás, když jsme ještě byli hříšníky“ (Řím 5,8). Toto je láska, nikoli slova, nýbrž láska. Na Kalvárii, kde utrpení Božího Syna dosahuje vrcholu, pramení láska, která smazává každý hřích a znovu všechno vytváří v novém životě. Nosme s sebou vždycky a nesmazatelně tuto jistotu víry: Kristus „mě miloval a za mě se obětoval“ (Gal 2,20). … Toto je obrovská jistota: Kristus mne miloval a obětoval se za mne, za tebe a tebe, za všechny, za každého z nás! Nic a nikdo nás nebude moci odloučit od Boží lásky (srov. Řím 8,35-39). Láska je tedy maximální výraz veškerého života a umožňuje nám žít!
A na základe tejto istoty viery, si Cirkev nemôže dovoliť konať tak, ako konali kňaz a levita pred polomŕtvym človekom, ležiacim na zemi“ (porov. Lk 10,25-36)
„Nemôžeme odvrátiť zrak na druhú stranu, aby sme nevideli: hlad, choroby, vykorisťovaných ľudí… To je vážny hriech! Je to tiež moderný hriech, hriech dneška! My kresťania si to nemôžeme dovoliť“.
Nebylo by důstojné církve, ani křesťana přejít kolem a předpokládat, že máme svědomí v pořádku jenom proto, že jsme se modlili! Kalvárie je stále aktuální; nezmizela a není pouhým krásným obrazem v našich kostelech. Onen vrchol soucitu, z něhož pramení Boží láska k ubohému člověku, neustále promlouvá do našich dnů a vybízí nás, abychom neustále uskutečňovali nová znamení milosrdenství. Nikdy se neunavím říkat, že Boží milosrdenství není krásná idea, nýbrž konkrétní skutek. Neexistuje milosrdenství bez konkrétnosti. Milosrdenství není nějaký „namátkový“ dobrý skutek. Je to nasazení se tam, kde je zlo, kde je nemoc, kde je hlad a kde dochází ke sdírání lidí. Ani lidské milosrdenství nebude lidské a milosrdné, pokud nebude konkrétní v každodenním jednání. Varování apoštola Jana zůstává stále platné: „Děti, nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem, doopravdy!“ (1 Jan 3,18). Pravda o milosrdenstve spočíva v našich každodenných gestách, ktoré robia viditeľnými Božie konanie uprostred nás.
„Bratia a sestry, zastupujete tu veľký a pestrofarebný svet dobrovoľníctva. Medzi najvzácnejšími skutočnosťami Cirkvi, ste to práve vy, ktorí každý deň – často v tichosti a v skrytosti – konkrétne zviditeľňujete milosrdenstvo. Vy ste tvorivými umelcami milosrdenstva: vašimi rukami, vašimi očami, vašim načúvaním, vašou blízkosťou a vašim pohladením… vyjadrujete jednu z najkrajších túžob srdca človeka; túžbu dovoliť trpiacemu, aby sa cítil milovaný. V rôznych podmienkach potrieb a núdze toľkých ľudí, je vaša prítomnosť natiahnutou rukou Krista, ktorý sa dotýka všetkých.“ Jste podaná ruka Krista: pomysleli jste na to? Přesvědčivá věrohodnost církve vede skrze vaši službu opuštěným dětem, nemocným, chudým, kteří nemají potravu a práci, starým, bezdomovcům, vězňům, uprchlíkům, imigrantům a těm, kdo jsou postiženi přírodními katastrofami… Zkrátka, kdekoli se vyskytne prosba o pomoc, tam se objeví vaše aktivní a nezištné svědectví. Zviditelňujete Kristův zákon o vzájemném nesení svých břemen (srov. Gal 6,2; Jan13,34).
Drahí bratia a sestry, vy sa dotýkate Kristovho tela vlastnými rukami: nezabudnite na to! Svýma rukama se dotýkáte Kristova těla. Buďte vždy pripravení preukázať solidaritu, silní v prejavovaní blízkosti, žiarivo vyvolávajúci radosť a presvedčiví v utešovaní. Svet potrebuje konkrétne znamenia, konkrétne znamenia solidarity, predovšetkým pred pokušením ľahostajnosti, a žiada si ľudí, ktorí sú schopní byť svojím životom v protiváhe k individualizmu, k mysleniu len na seba a k nezáujmu o brata v núdzi.“. Buďte ve svojí službě vždycky spokojení a plní radosti, ale nikdy z ní nečiňte důvod domýšlivosti, která vede k pocitu, že jste lepší než ostatní. Vaše skutky milosrdenství ať pokorně a výmluvně prodlužují působení Ježíše Krista, který se stále sklání k tomu, kdo trpí, a pečuje o něj. Láska totiž „vzdělává“ (1 Kor 8,1) a den za dnem umožňuje našim komunitám být znamením bratrského společenství.
„Hovorte o týchto veciach Pánovi. Volajte ho. Robte tak, ako to urobila sestra Prema, o čom nám porozprávala táto sestra (svedectvo sestry Sally MC – pozn. red.1): klopala na dvere svätostánku. Aká odvážna, však? Pán nás počúva: volajte ho! Pane, pozri na toto. Pozri, toľká chudoba, toľká ľahostajnosť, toľko odvracania na inú stranu… Hovorte o tom s Pánom: ‚Pane, prečo? Prečo, Pane? Prečo ja? Som taký slabý a ty si ma povolal do tejto služby? Pomôž mi, daj mi silu. A daj mi pokoru.’ Podstata milosrdenstva je tento dialóg s Ježišovým milosrdným srdcom.
Zítra se budeme radovat z toho, že Matka Tereza bude svatořečená. Zaslouží si to! Toto dosvědčené milosrdenství naší doby je součástí šiku mnoha mužů a žen, kteří svojí svatostí zviditelnili Kristovu lásku. Napodobujme jejich příklad a prosme, abychom byli pokornými nástroji v Božích rukou, ulehčovali utrpení světa a rozdávali radost a naději vzkříšení.
Ešte pred tým, než vám dám požehnanie, všetkých vás pozývam, aby ste sa v tichu modlili za mnohých, mnohých ľudí, ktorí trpia; za toľké utrpenie, za mnohých, ktorí žijú skartovaní spoločnosťou. Modlite sa tiež za mnohých dobrovoľníkov ako ste vy, ktorí kráčajú v ústrety Kristovmu telu, aby sa ho dotkli, starali sa oň, aby mu boli nablízku. A modlite sa tiež za mnohých, mnohých, ktorí pred toľkou biedou hľadia bokom a v srdci počujú hlas, ktorí im hovorí: ‚Mňa sa to netýka, mne na tom nezáleží’. Modlime sa v tichu“.
1.Sestra Sally bola predstavenou komunity Misionárok lásky v jemenskom Adene, ktorej sa ako jedinej podarilo prežiť útok teroristov 4. marca 2016, keď jej štyri spolusestry podstúpili mučenícku smrť.
,