24.11.2017 Videoposolstvo pápeža Františka: Vernosť nie je nemennosť, ale schopnosť zmeny
„Keď odpovieme Bohu, spustí sa proces: udeje sa niečo nevídané, čo nás privedie na miesto, o ktorom sme nikdy ani len nesnívali.“ Týmito slovami sa pápež František prihovoril vo videoposolstve účastníkom 7. ročníka Festivalu o sociálnej náuke Cirkvi, ktorý tento rok hostí talianske mesto Verona.
Téma festivalu znie „Vernosť je zmena“ a práve tento výraz podľa pápežových slov „zámerne vyvoláva isté logické ,prekvapenie’; vedie nás k záveru, že v skutočnosti byť vernými so sebou prináša schopnosť zmeny“. Papež si v úvodu svého poselství všímá „logického překvapení“, jaký vyvolává název akce vybízející uvažovat o věrnosti jako připravenosti ke změně. Připomíná v té souvislosti příslib, který dal Bůh Abrahamovi, když jej navzdory pokročilému věku vybídl, aby vyšel z domu svých otců.
Abrahám musel podstoupit změnu, odejít, aby dostál věrnosti
„Božie slovo nám pomáha rozlíšiť dve ,tváre’ zmeny: prvou je vernosť, nádej, otvorenie sa pre niečo nové; druhou je ťažkosť zanechať istoty, aby sme vykročili smerom k neznámu. Vskutku sa cítime pohodlnejšie, keď môžeme ostať za naším plotom, keď môžeme zachovávať slová a tie isté gestá – to nám pomáha cítiť sa bezpečnejšími, než vyjsť von, odísť a spustiť nové procesy.“
:
Čo sa stane, ak budeme aj naďalej verní Bohu a človeku?“
„V Abrahámovom príbehu sme videli účinok Pánovho povolania: zmenilo mu to radikálne život, umožnilo mu to vstúpiť do nového príbehu, otvorilo mu to nečakané obzory, s novým nebom a novými krajinami. Keď odpovieme Bohu, spustí sa proces: udeje sa niečo nevídané, čo nás privedie na miesto, o ktorom sme nikdy ani len nesnívali“.
Dynamické „procesy“ tak majú podľa slov Svätého Otca prednosť pred statickým udržiavaním „priestorov“:
„Zdá sa to byť protirečením, ale vernosť predstavuje túto cestu, ktorá rozbieha procesy a nedovolí nám zostať nehybne v priestoroch, ktoré by nás chránili od každej kreativity, v priestoroch, ktoré napokon znamenajú to známe ‚vždy sa to robilo takto‘“.
Věrnost člověku pak znamená vyjít ze sebe, abych se setkal s konkrétním člověkem, s jeho tváří, jeho potřebou něhy a milosrdenství, aby tak on mohl vyjít z anonymity, z existenciální periferie.“
Jak dodal papež František, věrnost člověku znamená otvírat oči a srdce ubohým, ale také těm, kdo nemají práci či jsou zraněni lhostejností a ekonomikou, která vyřazuje a zabíjí, nebo těm, kdo prchají před násilím a válkou.
„Věrnost člověku znamená zvítězit nad dostředivou silou vlastních zájmů, egoistických zájmů a vytvořit prostor zaujetí pro druhého, odmítnout pokušení k zoufalství a udržovat živý plamen naděje.“
Věrnost Bohu a věrnost člověku se tak setkávají v dynamickém pohybu, který nabývá podoby změny sebe samého i svého okolí. Změna je totiž ozdravující nejen tehdy, když se věci ukládají špatně, ale také tehdy, kdy všechno funguje dobře a jsme v pokušení usnout na vavřínech – zdůraznil papež v promluvě k účastníkům 7. festivalu věnovaného sociálnímu učení církve, který v těchto dnech probíhá ve Veroně.