23.6.2017 Ježíš osvobozuje přátelství od sentimentalismu
Bojím se křesťanů, kteří nejdou vpřed, ale uzavírají se svém výklenku –Kresťan, ktorý kráča vpred – trebárs aj „pokrivkávajúc alebo padajúc“ – je vždy lepší než ten, ktorý sa zo strachu uzavrie pred zmenami a ustrnie. Aj týmito slovami sa dnes pápež František prihovoril účastníkom 75. kongresu hnutia Serra International, ktorých prijal v Aule Pavla VI. Motto tohto ročníka znie: „Stále vpred – odvaha povolania“.
„Když Ježíš užívá slovo přátelství, má na mysli nepohodlnou pravdu: přátelství je pravé jedině tehdy, když mne setkání s druhým vtahuje do jeho života natolik, že jsem připraven darovat sám sebe. Ježíš totiž říká svým učedníkům: „Už vás nenazývám služebníky (…) Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.“
(Jan 15,15). Tímto způsobem ustanovuje nový vztah mezi člověkem a Bohem, který překonává zákon a zakládá se na důvěrné lásce. Ježíš zároveň osvobozuje přátelství od sentimentalismu a překládá nám ho jako povolání k odpovědnosti, které se týká celého života: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život“ (Jan 15,13). Přáteli jsme tedy jedině tehdy, když naše setkání nezůstává vnější či formální, ale stává se sdílením osudu druhého, slitovností, angažovaností, která vede až k darování se pro druhého.“ – řekl Svatý otec.
Papež poznamenal, že přítel se diskrétně a s jemností zajímá o celý život druhého, dokáže ho vyslechnout, s milosrdenstvím přistupuje k jeho nedostatkům, nenechává se vést předsudky a otevírá se radosti, že nejsme sami. Přítel však dokáže také nesouhlasit a upřímně říci, v čem není za jedno.
„Takovéto přátelství se snažte ukazovat také kněžím. Serra club je místem, v němž roste toto krásné povolání: být laickými přáteli kněží. Přátelé, kteří je dokáží doprovázet a podporovat svým smyslem víry, věrností v modlitbě a apoštolským nasazením; přátelé, kteří s nimi sdílejí úžas z povolání, odvahu definitivní volby, radosti a starosti jejich služby; přátelé, kteří dokáží být kněžím nablízku, dokáží hledět s porozuměním a shovívavostí na jejich velkorysá vzepětí, stejně jako na jejich lidské slabosti. Díky takovému přístupu můžete být pro kněze tím, čím byl pro Ježíše dům v Betánii, kde svěřoval Martě a Marii svou únavu a díky jejich péči si mohl odpočinout a občerstvit se.“
Jak papež František připomněl, heslo právě probíhajícího kongresu tohoto sdružení zní „Stále vpřed“. Poznamenal k tomu, že nás Bůh vybízí, abychom opustili své jistoty a vydali se na svatou cestu do zaslíbené země, kterou je setkání s Ním a s bratřími.
„Kráčet vpřed nemůže ten, kdo sám sebe nezpochybňuje. Nepostupuje k cíli ten, kdo má strach ztratit sám sebe v evangelijním smyslu (srov. Mt 16,25-26) Žádná loď by nebrázdila vody, kdyby měla strach opustit jistotu přístavu. Stejně tak žádný křesťan nemůže vstoupit do proměňující zkušenosti Boží lásky, není-li připraven zpochybnit sám sebe, a zůstává vázán ke svým plánům a dosaženým výdobytkům. Také pastorační struktury mohou upadnout do tohoto pokušení zachovat sebe samé, spíš než přizpůsobovat se službě evangeliu.
„Vyzývam vás, aby ste boli skutočnými priateľmi seminaristov a kňazov, preukazujúc vašu lásku k nim v podpore povolaní, v modlitbe a v pastoračnej spolupráci. Prosím vás: stále vpred! Vpred v nádeji, vpred s vašou misiou hľadiac za hranice, otvoriac dokorán horizonty, dajúc mladým priestor a pripravujúc budúcnosť. Cirkev a kňazské povolania vás potrebujú.“
Je smutné vidieť, keď niektorí ľudia v Cirkvi nevedia „opustiť svoju pozíciu“. „Kiež by ste tak ako v Olympijských hrách vždy vedeli «odovzdať pochodeň» novým generáciám, uvedomujúc si, že oheň je zažatý Zhora a predchádza i presahuje našu prácu ,dodal pápež František účastníkom kongresu Serra International