21.12.2017 Římský biskup k zaměstnancům Svatého stolce: Práce, rodina, pomluvy, odpuštění, vánoční úklid v nitru –
na základě těchto slov papež František rozvinul spontánní polední promluvu v aule Pavla VI., kde jej už od časných dopoledních hodin očekávaly stovky vatikánských zaměstnanců s rodinami. Petrův nástupce jim především poděkoval za odváděnou práci, která, jak zdůraznil, je jakýmsi pohonem zdánlivě těžkopádného a problematického vlaku, jakým je Vatikán a Svatý stolec. Jste součástí řetězce, díky kterému jde církev kupředu, hlásá evanglium, pomáhá nemocným a potřebným.
“První slovo, které bych vám chtěl říci, je práce. Avšak nikoli proto, abyste pracovali ještě více a rychleji, nýbrž proto, abych vám poděkoval (potlesk). Ve Vatikánu v souvislosti s prací dosud existuje také jeden problém – když jsem vcházel, jedna paní mi řekla: Pomozte zaměstnancům bez jistého pracovního místa. Nedávno jsem se setkal s kardinálem Marxem, prefektem Ekonomického sekreteriátu, a jeho sekretářem, mons. Ferme, a řekl jsem jim, že ve Vatikánu nechci práci načerno (potlesk)“.
Papež se omluvil za to, že zkušební doba vatikánských zaměstnanců bývá prodlužována na dlouhé roky, ačkoli by po jednom či dvou letech měl následovat trvalý pracovní poměr. Zdůraznil, že takové neregulérní situace je třeba řešit, protože se mimo jiné jedná o problém svědomí – nelze totiž navenek hlásat sociální nauku církve a ve vlastních institucích ji pak nedodržovat. Jak dodal, práce je cestou k posvěcení, poskytuje člověku důstojnost, a je tudíž nutné dobře ji odvádět. Nejhorší kletbou dneška je nezaměstnanost a nejistota pracovního místa, což je celosvětový problém, řekl Svatý otec.
“Druhé slovo, které mi přichází na mysl, je rodina. Když se dozvím, že nějaká vaše rodina prochází krizí a děti to prožívají úzkostně, protože vnímají problém, velmi tím trpím. Dovolte, aby vám někdo pomohl – právě proto jsem chtěl, aby sekretářem governatorátu byl biskup, který by měl na paměti tuto pastorační dimenzi. Prosím pěkně, zachraňte své rodiny – vím, že existují mnohé problémy manželství, osobnostní, psychologické a jiné, ale hledejte na ně včas pomoc.“
Rodina je ten největší poklad. Bůh nás stvořil jako rodinu – obrazem Boha je manželství, plodnost muže a ženy, která se projevuje v dětech, dodal s poukazem na množství dětí, které dnes zaplnily vatikánskou aulu.
“Třetí slovo, které mne napadá – snad už někdo bude chtít, abych s tím skončil – je slovo, které říkám často: klepy. Třeba se mýlím, možná se ve Vatikánu nepomlouvá. Když jsem jednou při mši kázal o pomluvách, přišel za mnou jeden vatikánský zaměstnanec, který tam byl s manželkou, a řekl mi: Otče, když člověk ve Vatikánu nedrbe, tak zůstane v izolaci. To je hodně na pováženou…“
Papež doporučil, aby se pomlouvačný člověk raději kousl do jazyka – ten se mu určitě nafoukne, ale aspoň tak vykoná něco dobrého. Varoval také před šířením klepů o lidech, kteří by měli jít příkladem, ale nejdou – zde, jak řekl, je prostor pro odpuštění z jedné strany a žádost o prominutí z druhé.
“My totiž – my, mluvím o klerikální fauně – nejsme vždycky dobrým vzorem. My duchovní se někdy mýlíme, hřešíme, jednáme špatně s lidmi, jsme neurotičtí, dopouštíme se nespravedlností. Prosím vás za prominutí za tento špatný příklad, také já osobně prosím za prominutí, protože občas mi něco přelétne přes nos…“
V závěru papež vyzval k předvánočnímu úklidu v duši za pomoci dobrého zpovědníka:
“Říká se, že nejlepší zpovědník je hluchý kněz, protože se před ním nemusíš stydět. Nehledě na to existuje hodně milosrdných kněží, kteří vyslechnou a rozhřeší…Vánoce jsou dobrou příležitostí, jak nastolit pokoj sám v sobě. Včera jsem vykonal vánoční zpověď a prospělo mi to. Všichni se máme vyzpovídat…“
Protože pouze tak prožijeme Vánoce v radosti vycházející z nitra, loučil se papež František s vatikánskými zaměstnanci a jejich rodinami.