15.12.2016 Pápež František sa stretol s malými pacientmi nemocnice Bambino Gesù
Pápež František sa dnes v Aule Pavla VI. stretol v detskými pacientmi, ich rodinami, pracovníkmi, spolupracovníkmi a dobrovoľníkmi rímskej pediatrickej nemocnice Bambino Gesù. Svätý Otec prítomných povzbudil, aby nestrácali nádej a vždy ďakovali Bohu za to, že nám ukazuje zmysel našej ľudskej existencie i nášho utrpenia.
Pápež František si vypočul svedectvá s veľkým záujmom a na úvod svojho príhovoru reagoval na otázku prečo deti trpia. Svatý otec přiznal, že nezná odpověď:„Ani Ježiš nedal odpoveď slovami. Čeliac niektorým prípadom nevinných, ktorí trpeli za tragických okolností, Ježiš nekáže, nemá nejaký teoretický príhovor. Samozrejme by sa dal urobiť, ale on to nerobí. Žijúc uprostred nás, nám nevysvetlil prečo sa trpí. Ježiš nám naopak ukázal cestu, ktorá dáva zmysel aj tejto ľudskej skúsenosti utrpenia:Znášal utrpenie s láskou a tak prejavil za koho trpí. Nevysvetlil prečo sa trpí, ale pre koho sa trpí“.
Odpovědí je hledět na kříž a čekat, co nám Bůh poví, dodal papež k jedné z „otevřených otázek naší existence“.
“Je snad Bůh nespravedlivý? Ano, když se to vezme z tohoto pohledu, byl nespravedlivý ke svému Synu, poslal jej na kříž. V onom dítěti ale trpí naše lidské bytí, naše tělo. Když nastává utrpení, slova nejsou vhodná – jen pláč a tichá modlitba.“
Je velmi náročné doprovázet trpící dítě, řekl dále papež a doporučil, aby si lidé v takovýchto krajně náročných pracovních pozicích denně uvědomovali hodnotu vděku a dokázali vzdávat díky.
“Učíme to děti, ale my dospělí to sami neděláme. Avšak děkovat prostě jen za to, že stojíme před nějakým člověkem, je lék proti ochabování naděje, které se šíří jako nehezká nakažlivá nemoc. „Povedať ďakujem živí nádej, tú nádej, v ktorej – ako hovorí sv. Pavol – sme všetci spasení“ Naděje je palivem křesťanského života, díky němuž můžeme denně jít dál.“
Jak papež doplnil, takováto malá cesta nepatrných gest se může zdát ztrátová, zejména dnes, kdy převládající mentalita požaduje bezprostřední výsledek, úspěch a zviditelnění.
“Pomyslete ale na Ježíše, který většinu svého života prožil v ústraní a beze spěchu vyrůstal v rodině, kde se denně učil, pracoval a sdílel její radosti i bolesti. Vianoce hovoria oBohu, ktorý sa nestal silným a mocným, ale krehkým a slabým ako dieťa “
Jaká má být naše firemní značka?, ptal se papeže student vysoké zdravotnické školy, která při dětské nemocnici působí. „Být unavený, zpocený, špinavý a těšit se, až půjdu z práce domů, ale přesto zůstávat na místě a dávat tam život“, neváhal papež s odpovědí. Máme se obávat pouze jediného – korupce ve zdravotnictví, dodal důrazně.
“Podívejte se na děti a pomyslete si v duchu – je možné za jejich zády zkorumpovaně kšeftařit? Možná mohu na konci pracovního dne poslat někoho do háje a říci pár ostrých slov, jsem unavený a špinavý, ale nikdy zkorumpovaný! Do korupce se upadá postupně – sem tam nějaký úplatek, pak se za někoho přimluvím, až sklouznu do korupce. Ve světě, kde se obchoduje se zdravím a kde zdravotnický průmysl oklamává spoustu lidí, se katolická nemocnice (Bambin Gesú) musí postavit na odpor. Všichni jsme hříšníci, ale ne zkorumpovaní.“
„Když vás bude pokoušet nějaké nekalé jednání, podívejte se na děti“, vyzýval papež. „Je s nimi hodně práce, unavují nás, ale nejsou zkorumpované“
„Žijeme v dobe, v ktorej sa priestor a čas stále viac zužujú. Veľa sa náhli a je stále menej miesta: nie sú parkovacie miesta pre autá, ani miesta na stretnutie; [nie je] nielen voľný čas, ale ani čas na zastavenie sa a stretnutie sa. Vznikla výrazná potreba poľudšteného času a priestoru“.
Bambino Gesù, podľa slov Svätého Otca, dokázala vytvoriť tento nový priestor, o čom svedčí aj mnoho projektov nemocnice mimo Talianska. Ako pápež vysvetlil, „hovorí to o tom, že kvalita starostlivosti nezávisí len od logistických aspektov, ale od priestorov srdca“. Vo svojom príhovore reagoval aj na otázku mladého muža, ktorého zaujímalo, aký by mal byť profil pracovníka v pediatrickej nemocnici. Svätý Otec odpovedal:
„Po prvé, treba udržiavať nažive sny. Sny nesmú byť nikdy uspané, v tomto prípade je anestézia zakázaná! Samotný Boh, ako to budeme počuť v nedeľu v evanjeliu, niekedy komunikuje skrze sny; ale predovšetkým pozýva k realizácii veľkých snov, i keď sú ťažké… Po snoch by som doplniť druhú ingredienciu: dar. (…) V podstate je možné žiť snažiac sa o dva ciele: dajúc na prvé miesto mať alebo dávať. Často sa tiež obe veci miešajú, idú razom, je však vždy dôležité uznať, ktorý je prvý“.
Svätý Otec na záver svojho príhovoru prítomným predstavil dve cesty: jednou je „srdce uzatvorené samo v sebe“ a druhou je „srdce otvorené, pripravené na stretnutie, na darovanie sa“. Prítomným poďakoval za ich prácu a po modlitbe Zdravas Mária im udelil apoštolské požehnanie.