15.12.2016 Ranná homília Svätého Otca: Hovoriť ťažké veci v pravde a s láskou
Vo štvrtkovej rannej homílii pri svätej omši v Dome sv. Marty sa Svätý Otec opäť zaoberal postavou Jána Krstiteľa vychádzajúc z dnešného evanjelia (Lk 7,24-30: Za Janem Křtitelem přicházeli všichni, farizeové i učitelé Zákona, ale zachovávali si odstup a nedávali se od něho pokřtít, jak podotýká dnešní evangelium (Lk 7,24-30), ve kterém Ježíš mluví k zástupům o Janovi: »Co jste vyšli na poušť vidět? Snad rákos zmítaný větrem? […] Nebo člověka oblečeného do jemných šatů?« – „Takoví žijí v královských palácích – komentoval papež František slovy evangelia a s šibalským úsměvem dodal – a někteří na biskupstvích“. O Janu Křtiteli – pokračoval – evangelium říká, že byl „posledním z proroků, protože po něm přichází Mesiáš. Jan byl velikán, protože byl věrný tomu, co po něm chtěl Pán.
„Kázal tvrdo, hovoril ťažké veci farizejom, zákonníkom a kňazom. Nehovoril im: «Moji milí, dobre sa správajte». Nie. Jednoducho im povedal: «Hadie plemeno», takto priamo. Nepoužíval odtienky. Pretože prichádzali, aby kontrolovali a sledovali, nikdy nie s otvoreným srdcom: «Hadie plemeno.» Riskoval život, áno, on však bol verný. Potom Herodesovi povedal rovno do tváre: «Cudzoložník, nie je ti dovolené žiť takto, cudzoložník!» Do tváre! Nuž, je jasné, že ak by dnes nejaký farár v nedeľnej homílii povedal: «Niektorí spomedzi vás sú hadie plemeno a viacerí sú tu cudzoložníci», určite by biskup dostal veľa nespokojných listov: «Pošlite preč tohto kňaza, ktorý napáda». A Ján Krstiteľ napádal. Prečo? Pretože bol verný svojmu povolaniu a pravde.“
Vůči lidem však projevoval porozumění – pokračoval papež. – Celníkům, veřejným hříšníkům, kteří lid odírali, říkal: »Nevybírejte víc než je stanoveno« (Lk 3,13). Začínal pozvolna, potom se uvidí a křtil je. Vojáky žádal, aby »se na nikom nedopouštěli násilí, nikoho nevydírali a byli spokojeni se svým žoldem« (srov. Lk 3,14). To znamenalo nepřistupovat na úplatky“ – dodal papež a jako příklad takovéto příležitosti zmínil policistu, který při dechové zkoušce přistihne řidiče, že před jízdou požil alkohol. Od hriešnikov očakával prvý krok, a keď ho urobili, potom ich krstil. Nežiadal od nich viac ako boli schopní urobiť
„Jan křtil všechny hříšníky – řekl dále. – Věděl, že je to malý krok, skrze který Pán učiní vše ostatní. Jan byl pastýř, který chápal situaci lidí a pomáhal jim v cestě za Pánem. Byl to jediný prorok, kterému byla dána milost ukázat na Spasitele. Měl ovšem také svoje temné chvíle a pochybnosti. Když byl ve vězení, zapochyboval, zda Ježíš, kterého pokřtil, je Spasitelem, protože o něm měl jinou představu. Velikáni si však mohou dovolit pochybnost, protože jsou velikáni“ podotkl papež.
„Velikáni si môžu dovoliť mať pochybnosti, a to je pekné. Sú si istí svojim povolaním, ale keď im Pán ukáže novú cestu, ktorou majú kráčať, občas zapochybujú: «Ale toto nie pravoverné, toto je heretické, toto nie je ten Mesiáš, akého som očakával». To je diablova robota, a niektorý priateľ mu aj pomáha, však? Tu je veľkosť Jána, velikána, posledného v rade veriacich počnúc Abrahámom. [Veľkosť] toho, ktorý hlása obrátenie, toho, ktorý na odsúdenie pyšných nepoužíva polovičaté slová, toho, ktorý si na konci života dovolí mať pochybnosti. A toto je pekný program kresťanského života.“
Na záver Svätý Otec zhrnul základné myšlienky svojho príhovoru: povedať veci v pravde a prijať od ľudí to, čo sú schopní urobiť – ich prvý krok:
„Vyprosujme si cez Jána [Krstiteľa] milosť apoštolskej odvahy povedať vždy veci v pravde, s pastierskou láskou, prijať ľudí s tým málom, čo sú schopní dať – prvý krok. Boh urobí zvyšok. A aj milosť pochybovať. Veľa krát, možno na konci života sa môže človek pýtať: Je pravda to všetko, čomu som veril, alebo sú to výmysly?- pokušenie voči viere, voči Pánovi. Nech veľký Ján [Krstiteľ], ktorý je najmenší v nebeskom kráľovstve, preto je veľký, nám pomáha na tejto ceste v Pánových šľapajach.“