10.9.2015 Petrův nástupce k novým biskupům: Radost evangelia strhává, podmaňuje a uchvacuje
Vatikán. „Nesnažte se ochočit si moc plynoucí ze svátosti biskupského svěcení; dovolte jí, aby vás uchvacovala,“ řekl dnes Petrův nástupce na setkání s biskupy, které jmenoval během uplynulých dvanácti měsíců. Bylo jich celkem 130 a v Klementinském sále apoštolského paláce k nim pronesl obsáhlou exhortaci.
«Pokoj vám!» … „Som rád, že vás môžem pozdraviť tým istým pozdravom, ktorý vzkriesený Kristus adresoval svojim učeníkom, zhromaždeným vo večeradle v ten večer «dňa po sobote » (porov. Jn 20,19-23). Keď sa definitívne skončila noc kríža a tiež čas Božieho mlčania, prišiel Vzkriesený cez zatvorené dvere strachu učeníkov, zastal uprostred nich a ukázal znaky jeho obety lásky, dajúc im poslanie, ktoré on dostal od Otca. Dýchol na nich Ducha Svätého, aby išli do sveta a rozdávali odpustenie a milosrdenstvo Boha, ovocie jeho umučenia. Teraz jeho učeníci nachádzajú sami seba. Počas krátkeho, ale temného obdobia boli vystavení konfrontácii pohoršenia kríža: stratení, zahanbení pre svoje slabosti, takmer zabudli na svoju identitu ako nasledovníkov Pána. Keď teraz vidia tvár Vzkrieseného, to spája dokopy fragmenty ich života. Rozpoznávajú jeho hlas a opäť nachádzajú pokoj. Ten pokoj, ktorý chýbal v ich srdciach od chvíle, keď ho opustili. Ohromení dychom jeho pier teraz pochopili, že poslanie, ktoré dostali, nimi nemôže otriasť
„Přišli jste z neopakovatelného setkání se Zmrtvýchvstalým Pánem, který prošel zdmi vaší bezmocnosti a dostihl vás svou přítomností, třebaže znal vaše zapření i nedbalosti, útěky a zrady. Přesto však přišel v této svátosti církve a dechnul na vás. Je zapotřebí střežit tento dech, závan, který otřásá vaším životem ( který už nikdy nebude jako dříve), ale také rozjasňuje a potěšuje jako lehký vánek, kterého se nelze zmocnit. Prosím vás, neochočujte si tuto moc, ale dovolte, aby otřásala vaším životem.“
Papež se věnoval trojímu poslání každého biskupa, který má být nejprve svědkem Zmrtvýchvstalého; dále pedagogem, duchovním vůdcem, katechetou a správcem tajemství; a nakonec misionářem. „
Čo znamená ohlasovať vzkrieseného Krista, čo je „prvoradá a nezastupiteľná úloha“ biskupov? „Nie sú to nasladlé reči slabých a porazených, ale číre bohatstvo, ktoré Cirkev odovzdáva, aj keď cez krehké ruky. Vám je zverené kázanie o skutočnosti, ktorá podopiera celú stavbu Cirkvi: Ježiš vstal z mŕtvych! Ten, kto podriadil svoj život láske, nemôže zostať v smrti. Boh Otec vzkriesil Ježiša! Aj my budeme vzkriesení s Kristom!
Nejde o vôbec o „ohlasovanie zrejmé ani ľahké“, pokračoval pápež. Svet je priveľmi spokojný so svojou časnosťou, potláča otázku na to, čo je definitívne, zabúda na večnosť a rozptyľuje sa, aby nemusel myslieť na to, čo bude. „Mnozí tiše rezignovali na schopnost oční navigace do té míry, že odstranili samu skutečnost přístavu, kde jsou očekáváni. Mnozí jsou natolik uchváceni cynickou kalkulací svého vlastního přežití, že se stali lhostejnými a nezřídka neprodyšnými vůči samotné možnosti života, který neumírá.“
„Jsme nicméně zavaleni otázkami, jejichž odpovědi nemohou vzejít odjinud než z definitivní budoucnosti – pokračoval papež. Jsou totiž tak náročné, že na ně nemůžeme odpovědět, vyloučíme-li onen den po sobotě, odhlédneme-li od horizontu věčnosti, který nám otevírá, a omezíme-li se na amputovanou logiku uzavřené přítomnosti, v níž jsme uvězněni beze světla onoho dne. Jak bychom mohli čelit této protivné přítomnosti, vybledne-li v nás smysl pro příslušnost ke komunitě Zmrtvýchvstalého? Jak bychom mohli dát světu to, co máme nejcennějšího? Byli bychom schopni připomínat velikost lidského údělu, kdyby v nás ochabla odvaha podřídit svůj život lásce, která neumírá?
„Nechci se však soustředit na agendu vašich úkolů, protože bych vás – i sebe – nerad zastrašoval. Ještě prožíváte duchovní líbánky! Jako římskému biskupovi, který po úmorném rozlišování propůjčil svůj chabý hlas Zmrtvýchvstalému, aby vás přičlenil k biskupskému sboru, záleží mi pouze na tom, abych vám předal ještě jednou radost evangelia.“
„Učeníci boli naplnení radosťou zo stretnutia s „Pastierom, ktorý prijal smrť za svoje stádo. Radujte sa vy, keď sa budete zodierať v práci pre vaše cirkvi. Vždy majte na pamäti, že evanjelium je vašou ochranou, a preto nemusíte mať strach ísť kamkoľvek a stretávať sa s tými, ktorých vám Pán zveril.“Je to radost, která strhává, podmaňuje a uchvacuje. Bez radosti křesťanství hyne únavou, čirou únavou. Pečujte o svoje kněze, aby v lidech probouzeli tuto podmanivost, takže budou chtít stále přebývat v Jeho přítomnosti, cítit nostalgii po Jeho společnosti a netoužit po ničem jiném než po návratu před Jeho tvář.
„Je příliš mnoho prázdných slov, která vzdalují lidi od sebe, spoutávají je prchavostí a omezují na provizorium. Zajišťujte, aby byl Ježíš, milovaný Bohem, hutnou potravou nepřetržitě přemítanou a asimilovanou.“
Papež František novým biskupům připomněl jejich úkol vůči pokřtěným, kteří z různých důvodů přestali usilovat o plnění požadavků křtu:
„Buďte biskupy schopnými zjistit, kudy jdou, a staňte se také zdánlivě bloudícími pocestnými (Lk 24,13-35), ptejte se, co se stalo v Jeruzalémě jejich života, a diskrétně nechávejte rozhořívat jejich promrzlá srdce. Nepohoršujte se nad jejich bolestmi a zklamáními. Osvěcujte je skromným plamenem, který je střežen s rozechvěním, ale vždycky je schopen zapálit toho, koho dostihl svojí průzračností, jež nikdy neoslepuje.“
„Věnujte čas na setkání s nimi cestou do jejich Emauz. Rozdávejte slova, která jim vyjeví to, co dosud nejsou s to uvidět, totiž skryté možnosti jejich vlastních zklamání. Veďte je k tajemství, které nosí na rtech, ačkoli už neznají jeho moc. Spíše než slovy rozehřívejte jejich srdce pokorným nasloucháním a zaujetím pro jejich pravé dobro, až se jim otevřou oči, budou moci obrátit směr svojí cesty a vrátit se k Tomu, od kterého se vzdálili.“
Nešetrite energiou pri ich sprevádzaní počas výstupu. Nedovoľte, aby rezignujúc zostali na rovine. Jemne a starostlivo odstraňujte nečistotu, ktorá sa pomaly usadzuje v ušiach a bráni počuť slová Boha: «Toto je môj milovaný Syn, do ktorého som vložil všetku svoju radosť» (porov. Mt 17,5).
„Ako pastieri misionári nezaslúženej Božej spásy hľadajte aj tých, ktorí nepoznajú Ježiša alebo ho doteraz stále odmietli. Choďte ich smerom, zastavte sa pri nich a pozerajte, bez strachu či ostychu, na ktorý strom vyliezli (porov. Lk 19,1-10). Nebojte sa ich pozvať, aby hneď zišli dolu, pretože Pán chce vstúpiť, práve dnes, do ich domu. Pomôžte im pochopiť, že spása prechádza aj popod strom ich života, a poponáhľajte sa k ich domu, neraz plnému vecí, ktoré nemajú zmysel. Nie je pravda, že môžeme nechať stranou našich vzdialených bratov. Nie je nám dovolené zbaviť sa starosti o ich osud.“ „
„ Starost o jejich autentické a definitivní dobro by mohla způsobit trhlinku v obezděném kruhu, ve kterém žárlivě střeží svoji soběstačnost. Uvidí-li v nás Pána, který je oslovuje, možná dostanou odvahu odpovědět na božské pozvání. Když se tak stane, budou naše komunity obohaceny tím, o co se mohou podělit, a naše srdce pastýřů se bude radovat, že může znovu opakovat: Dnes vstoupila do tohoto domu spása. Tento horizont ať vede váš pastýřský zrak v blížícím se Svatém roku Milosrdenství, který se chystáme slavit.“
Řekl mimo jiné Petrův nástupce biskupům, které jmenoval během uplynulého roku.